ZPĚT

Kuchař z Fowler´s Bay

Ta píseň co vám zazpívám, ta veme jen pár chvil
je o kuchaři z Fowler´s Bay, tam, kde jsem stříhat byl.
On za nehtama humus měl a hrnce samej rez
a kam jen oko pohlídlo, tam štěkal ňákej pes.
I nádobí měl špinavý jak mraky před bouří
prej chodíval ho tajně mejt za deště do louží.

On divnou stravu vyvářel, čert ví, co bylo v ní
že kroutila nám střevama přes dobu pracovní.
To maso jako z potkana tak divnou mělo chuť
a režná, kterou prodával by roztrhala hruď
a na všem bylo koření, co podivnou má moc
že místo spaní běhali jsme za keř celou noc.

Jíst jeho řídký polívky a sekanou či prejt
tak žádnej střihač neuhád, to co v nich mělo bejt.
Ty jeho blafy, fazole a česnekovej lák
to věru bylo krmení, že každej kulil zrak.
A ráno vždycky vydával nám vyvařenej čaj.
Když končil turnus, všem řek ještě, ať mu dýško daj.

Když nůžky jsme si balili, to už nám bylo hej
než pochopil jsem, čím nás krmil kuchař z Fowler´s Bay.
Když rozhlíd jsem se po farmě do kolen jsem kles:
už nikde žádný štěkání a nikde žádný pes.
A kuchaře až v buši trefím, ať se pomodlí
ten nebude mít při sezení tejden pohodlí.