ZPĚT

Tisíc čárek

Byl to lágr, kde bych nechtěl znovu žít
postel tvrdou, špatný jídlo, vodu pít
lámat kámen, krejt si záda
bejvá jedinej tvůj cíl
byl to lágr, kde si sáhneš na dno sil.

Ve dne rej a noce nudou zabitý
jméno tvý je nad mou pryčnou vyrytý
a tisíc čárek, kolik dní jsem
s tebou v duchu spal
tisíc čárek, kolik nocí jsem si lhal.

Byl to lágr, kde jen krysám bylo hej
tam byl ďáblu každej bachař upsanej
ve dne jen řinčení řetězů
a v noci tajnej pláč
byl to lágr, kde moh přežít jenom rváč.

Přišlo ráno, kde jsem volnej za branou
den co den však chodí rána za ranou
tisíc čárek, kdy jsem zlostnej marně
před tvým domem stál
tisíc čárek, kdy jsi jiný zvala dál.