ZPĚT

Podivný talisman

Než řeknu vám o své pověře
ať jdou ti chlapi za dveře
a já ten malér vysvětlím vám hned.
Vysvětlím vám obojí
proč chci bejt sám a proč v mým pokoji
se válí pořád tolik cigaret.

Ref:	I když nekouřím už mnoho let
	u sebe mívám tenhle fet
	tak jako jiní nosí amulet.
	A pochopíte mý pohnutí
	že mě už mockrát před smrtí
	zachránilo jen pár cigaret.

Začlo to tenkrát za války
já na trati pod náspem lokálky
jsem v temný noci musel držet stráž.
Že v kolejích blíží se chlapů pět
zradilo pět žhavejch cigaret
a já stačil schovat v listí tvář.

Ref:	Chytli mě ráno a prej hned
	mám-li s sebou pár cigaret
	že nechají mě ještě chvíli žít.
	A pak mezi dvěma bodáky
	já musel s nima do tábora jít.

V tom zajateckým táboře
pak seřadili vězně na dvoře
a kdo prej kouří, přihlásit se smí.
A tenkrát v tom krutým táboře
kdo měl svoji ruku nahoře
za chvíli šňupal hlínu pod zemí.

Ref:	Pak večer se mě kámoš ptal
	proč jsem svou ruku nezvedal
	když přece kouřím cigára jak ďas?
	Já měl jsem cigár plnou hrst
	a nemoh zvednout ani prst
	a náhodou tak unik smrti zas.

Nakonec přišel stejně den
kdy vyhnali nás ke zdi ven
před smečku katů v řadě opodál.
Pak jeden z nich ke mě ruku zved
a přilíp svý cigáro na můj ret
řek: "Poslední!" a zvířecky se smál.

Ref:	A když už mě pálil smrti dech
	víc než ten vvajgl na mých rtech
	zbloudilej granát včas ty katy smet.
	Pár střepin rozčíslo mi pleš
	já doklepal tu válku v M.A.S.H.
	než konečnou byl tenhle lazaret.

A vy mi tu, pane doktore, tvrdíte
že nechápete, nevíte
proč si šiju polštář z cigaret...

Já vám to tedy vysvětlím:

Začlo to tenkrát za války
já na trati pod náspem lokálky
jsem v temný noci musel držet stráž...
Proč odcházíte, doktore... Doktore?
...Ne, sprchu ne!... Ne!... Proč mně nikdo nevěří?
...Doktore, poslouchejte mě!... doktore!... doktore!