zpět na seznam alb

BYL JSEM V COUNTRY NEBI 1997

seznam textů na stránce

Hů-uu-ji - Hů-uu-ji.Hů-uu-ji - Hů-uu-ji.

Znám já jednu dívku jménem Keit, krásnější  už ztěží může bejt. Keit má v buši místo chajdy, sluj a tam je druhej domov můj.

Každej pátek v Cherwil když zamknu krám,   tak dám se směrem, kterej dávno znám. Jak  se blížím k její sluji v kamení, tak dávám tajný znamení.

ref.: Hů-uu-ji - Hů-uu-ji. V buši tam, je druhej domov můj.

Krásný, velký oči má jak měď, dráždivá je její temná pleť. Celej víkend prosím slunce, zvolna pluj. Vždyť buš, je druhej domov můj.

Ze tří dnů, co strávím v jejím obětí, je jen chvíle co jak  ve snách proletí. Končí víkend    a když slunce zachází, hlas Keit mě buší provází.

ref.: Hů-uu-ji - Hů-uu-ji. V buši tam, je druhej domov můj.

Hů-uu-ji - Hů-uu-ji. V buši tam je druhej domov můj. Hůji..hůji...hůji...

2 - Byl jsem v country nebi

3 - Desatero Klubu tuláků

4 - Nejhezčí holku si brát

5 - Austinské vězení

6 - Kytku růží jsem jí dal

7 - Hospoda U Tlusťocha

8 - Tisíc čárek

9 - Čtvero setkání

10 - Poslední přání

11 - Podivný talisman

12 - Kuchař z Fowler´s Bay

13 - Chceš si vzít chlapa

14 - Šerif Gray

15 - Není všechno zlatý

16 - Splacenej dluh

17 - Mám kovboje cejch

zpět na seznam alb

ref.: Já, měl vám sen, že jsem v country nebi. Nejhezčí sen ze všech snů.

rec.: Měl jsem podivný sen: Tóny nebeské harfy mě pozvedly z lůžka a unášely ke hvězdám. A byly to hvězdy, že tajil se dech.    A ta z největších, mě uvítala hned                    u diamantové brány: Patsy Cline

 - "Pojď! Tady jsou všichni, co jsi znal a na které tak rád vzpomínáš." A já uviděl plejádu hvězd.: Otce country hudby Jimmieho Rodgerse, elegantního Martyho  Robbinse, uhlazeného Jima Reevese, usměvavého Ernesta Tubba, stvořitele bluagrassu Billa Monroa, mýtického Hanka Williamse a tam vedle Evy Olmerové na mě mával i Michal Tučný.

ref.: Já, měl vám sen, že jsem v country nebi. To byl nejhezčí ze všech dnů. Já, měl vám sen, že jsem v country nebi. Nejhezčí sen ze všech snů.

A pak mi Patsy představila další hvězdy, provedla mě Dvoranou slávy se všemi zlatými kytarami, banji, skřipkami a platinovými deskami, které tu všude visely na stříbrných nitích.

"Pojď!" Zvala mě dál, "Nejsou tu jen zpěváci   a hudebníci, ale i herci!" A já viděl, další a další osobnosti, které jsem vždycky obdivoval: Gary Cooper, Louis Armstrong, Steve McQueen, John Wayne, Tex Ritter, Jirka Grossmann, Roy Acuff, Johnny Horton, jeden vedle druhého se usmívají a laskavě mi kynou rukou.

ref.: Já, měl vám sen, že jsem v country nebi. To byl nejhezčí ze všech dnů. Já, měl vám sen, že jsem v country nebi. Nejhezčí sen      ze všech snů.

Pak mi Patsy podala velkou knihu, se zlatou ořízkou a povídá mi: "Tady jsou jména těch, kteří sem přijdou v příštích sto letech".

Otevřel jsem knihu, co stránka, to jedno jméno,  vyražené zlatým písmem: Johnny Cash, Dave Dadley, Paul Newman, Willie Nelson, Tom T. Hall, Don Williams, Gregory Peck, Kris Kristofferson, Dolly Parton, Buck Owens, Flatt, Scruggs, Bobek, Martinová, Hoffman. "Hoffmann?" Nevěřícně jsem se k ní otočil. "To i já?" Shovívavě se usmála: "To je Dustin, chlapče. Dustin Hoffman!" Pak jsem  se probudil.

ref.: Já, měl vám sen, že jsem v country nebi. Nejhezčí sen ze všech snů. Nejhezčí sen       ze všech snů.

V Austrálii nestačil by vagon buráků, dostat právo zapsat se do klubu tuláků. Správnej tulák musí plnit v prachu dlouhejch cest uznávaný desatero, tak mu velí čest.

Vlastnit víc jak jedno křoví pro svůj vlastní kemp, nesmí žádnej správnel tulák, stejně jako tremp. Může zajít do kvelbu pro vlastní potěchu, kdo však platí za zboží, je hoden posměchu.

ref.: Jó, desatero tuláků je zákon, kterej musíš vážně brát. Desatero tuláků je zákon, kterej musí každej tulák znát.

Kdo má holky pro zábavu ten si poroučí, ženatýho toho spolek rázně vyloučí. Správnej tulák nikdy nesmí ať je třeba hic, koupat svoje tělo víc, jak jednou za měsíc.

Jízdu vlakem tulákovi dovolí náš klub, kdo si ale koupí lístek to je velkej hňup. Nesmí vydat ani vindru nikde na spaní i kdyby měl přenocovat v kapse klokaní.

ref.: Jó, desatero tuláků je zákon, kterej musíš vážně brát. Desatero tuláků je zákon, kterej musí každej tulák znát.

A když někdy matylda mu brnká vo žebra, nesmí jíst nic jinýho, než to co vyžebrá.         Ale žebrat u kolegy nesmí žádnej člen, jinak    z klubu tuláků je rázem vyloučen.

Žádnej tulák nesmí nikdy, ani v legraci, zajímat, či pokoušet se vůbec o práci. A ten  co se po dvou flaškách těžce zhuláká, tomu vezmou v Austrálii titul Tuláka.

ref.: Jó, desatero tuláků je zákon, kterej musíš vážně brát. Desatero tuláků je zákon, kterej musí každej tulák znát, kterej musí každej tulák znát.

zpět na seznam alb

Už v mládí, po nocích já tajně jsem sníval,    jak líbám tvou nevinnou tvář. Jak houpáš se    v bocích, jsi královnou vil  a kráčíš se mnou před oltář.

Jak máš vlečku bílou, přes tvář bílej závoj       a jen já  zvednout smím jeho cíp. Potom tvář vidím milou a z tvých očích náboj mě trefí jak Amorův šíp.

ref.: O tom jsem od mládí snil, nejhezčí holku  si brát. Snad Bůh měl jinačí cíl, snad jinou hru chtěl s námi hrát.

Dětský sny mizí, když dávaj mě spát a kaplí zní tlumenej pláč. Kolem zdá se vše cizí i tvůj černej šat, co vrhá jen stín na oltář.

Vidím proud slzí v tváři přes tvůj černej závoj, když mu vítr zved na chvíli cíp. A tak mí plány zmařil jen zbloudilej náboj, co prolít mi srdcem jak šíp.

ref.: Já marně od mládí snil, nejhezčí holku     si brát. Snad Bůh měl jinačí cíl, snad jinou hru chtěl s námi hrát. Snad jinou hru chtěl s námi hrát.

Dneska mířím na jih z Dallasu na Austin, dolů po silnici číslo 35. Za mými zády mizí hory, města, řeky, mosty, musím ještě jednou vidět zeď za kterou končí svět.

Nikde v Texasu snad horší lapák není, než     je Austin a to jeho vězení. Tam parta vostrejch chlápku si tě vezme do učení a pak život tvůj se v krutý muka rázem promění.

Chci vidět tu zeď větrem ošlehanou, co věznila mě roků dvakrát pět. Chci ještě jednou vidět peklo z ocelovou bránou, chci z venku vidět to co zevnitř znal jsem deset let.

Až svoji fordku zastavím před branou, tou branou, za kterou jsou stovky cel, pak plivnu na ty zdi co zarostlý jsou révou planou             a zamávám svým kámošům do oken beze skel.

Já neznám horší lapák než je Austin, přesto musím ještě vidět jeho štít. Pak otočím vůz      a za sebou spálím všechny mosty a na tisíc  mil od Austinu začnu znovu žít.

zpět na seznam alb

Nádhernou kytku růží na první schůzku jsem   jí vzal, všechno trní holou rukou otrhal. Pak     v jejích očích odstín květů, jak ohňů žár mě hřál, když nachovou kytku růží jsem jí dal.

Nádhernou kytku růží i před oltář jsem pro ni vzal. Bílou pentlí, bílou stuhou všechny snítky provázal. Pak v jejích očích slzy štěstí i její vůz mně za to stál, když bělavou kytku růží jsem    jí dal.

ref.: Ale přijde den, kdy čas růží s jiným chlápkem odletí. Přijde den, kdy najdeš svoji kytku růží ve smetí. Poznáš sám na svý kůži jak je štěstí šálivý, až prvně dáš kytku růží holce svý. Až prvně dáš kytku růží holce svý.

Když ovce všechny byly holý sebrali jsme vak a z plnou kapsou hotovosti vyrazili pak. My      z Rottock Sydney vydali se poznat pravej ráj - leč zapadli jsme k Tlusťochovi, blízko Gundagai.

ref.: Knajpa přímo ráj, blízko Gundagai. Stará krčma U Tlusťocha, blízko Gundagai.

Tam shodili jsme dolů vaky, vyhledali bar        a objednali rum a pívo, nebeskej to dar. S tou milou slečnou za pultem já, šel bych světa kraj - leč ona točí U Tlusťocha blízko Gundagai.

ref.: V knajpě tam je ráj, blízko Gundagai.        V starý krčmě U Tlusťocha blízko Gundagai.

Já viděl jsem už spoustu slečen, pil jsem spoustu piv. No, takový jak mají tady nenašel jsem dřív. To pívo s vámi jenom hází, slečny tvary maj. - Že zůstali jsme U Tlusťocha blízko Gundagai.

ref.: V knajpě tam je ráj, blízko Gundagai.        V starý krčmě U Tlusťocha blízko Gundagai.

Pak zjistili jsme, že jsme dutý, asi sedmej den. Tak matyldy jsme nahodily, zamířili ven           a slečny ještě prcka daly, my dali Good bay. - Tak Sydney nic, jen zase Tlusťoch blízko Gundagai.

ref.: Z knajpy, kde byl ráj, blízko Gundagai.  Jó, vypadli jsem od Tlusťocha, blízko Gundagai. Jó, vypadli jsem  od Tlusťocha blízko Gundagai.

zpět na seznam alb

Byl to lágr, kde bych nechtěl znovu žít. Postel tvrdou, špatný jídlo, vodu pít. Lámat kámen, krejt si záda bejvá jedinej tvůj cíl. Byl to lágr, kde si sáhneš na dno sil.

Ve dne rejt a noce nudou zabitý. Jméno tvý je nad mou pryčnou vyrytý. A tisíc čárek, kolik dní jsem s tebou v duchu spal. Tisíc čárek, kolik nocí jsme si lhal.

Byl to lágr, kde jen krysám bylo hej. Tam byl ďáblu každej bachař upsanej. Ve dne jen řinčení řetězů a v nocích tajnej pláč. Byl to lágr, kde moh přežít jenom rváč.

Přišlo ráno, kdy jsem volnej za bránou. Den   co den, však chodí rána za ránou. Tisíc čárek, kdy jsem zlostnej marně před tvým domem stál. Tisíc čárek, kdy jsi jiný zvala dál.

Když prvně jsem ho potkal, měl tričko samej cár. A z listů palmy klobouk a v kapse centů pár. Byl celej ochraptělej, sotva večer domů lez. Ten černovlasej ovčák a sním jeho věrnej pes.

ref.: Já viděl ho jen chvíli, když svoje ovce pás. Pak ztratil se mi z vočí a tak přešel ňákej čas.

Když ukázal se znova, já valil jenom zrak. Měl tvrďák, nový kvádro snad smoking, nebo frak. S ním v sále byla dáma a šampus proudem tek a všem střihačům ovcí, jsem v očích viděl vztek.

ref.: Já viděl ho jen chvíli, jak všechny k sobě zval. Šel panák za panákem, von se tomu jenom smál.

Teď potřetí ho vidím, co nový měl je pryč.   Zas palmák měl a tričko a tělo jako bič. Zas vlek se známou cestou, zas mu sípal v prsou dech, když se na svou farmu vracel s pinglem na zádech.

ref.: Já viděl ho jen chvíli, měl trhlý obočí,    nos přeraženej vejpůl, čtyři slzy u očí.

Kde toulal se ty léta, to nikdo nezjistí. On stěží pohnul okem a natož čelistí. Jen po kraji jdou fámy, že v Sydney holky pás a tátové těch holek, mu přišli na ten špás.

ref.: Já viděl ho jen chvíli, než vzala si ho zem. Teď došel k svýmu cíli a splynul s krchovem.

zpět na seznam alb

Když v Austinu - městě si stáli dva v cestě,    tak vyhrával ten, kdo dřív do pouzdra sáh. Tam kdo špatně mířil ten za chvíli zvířil svým tělem v ulici usedlej prach. V tom špinavým městě při západní cestě žili dva bráchové Johnny a Steev. Měli tu smůlu, že byla tu Lulu a každej z nich tvrdil, že viděl ji dřív.

ref.:Tak Johnny se Steevem si nad teplým pivem řekli, že do smrti nechtěj se znát            a každej svý štěstí vzal do vlastních pěstí        a začli pak o Lulu velkou hru hrát.

Když už se zdálo, že schází jen málo aby byl John první, kdo s ní šel spát. Tak jak už to bývá John přistihl Steeva jak sedí opřenej       u jejích vrat. Steev se hned zvednul jen malinko zblednul a pak náhle rukou za košili sáh. Tak John tasil rázem a střílel jak blázen až Steevův obličej zaryl se v prach.

ref.:John obrátil brášku, ten v ruce měl flašku  a ne žádnou bouchačku zakouřenou. A než nastal konec řek´Steev: "Já ji dones, abys       ji vypil na usmířenou".

John stojí v šoku nad tou flaškou moku nakonec vzal ji a odzátkoval. A pil bez přestání dokud poslední přání nesplnil Steevovi, jak     o to stál. Pak Johnnyho našli když hodil si mašli druhej den na sosně u Černejch skal. Teď Johna a Steeva pod tou sosnou skrývá jen stopa hlíny a kamennej val.

ref.: - A v Austinu - městě, když dva jsou si       v cestě, tak vzpomenou jak skončil Johnny      a Steev a o svoje štěstí se bijou jen pěstí        a kolty už neštěkaj, tak jako dřív.

rec.: Než řeknu vám o svý pověře, ať jdou ti chlapi za dveře a já ten malér vysvětlím vám hned. Vysvětlím vám obojí, proč chci bejt sám a proč v mým pokoji se válí tolik cigaret.

ref.: I když nekouřím už mnoho let, u sebe mívám tenhle fet, tak jako jiní nosí amulet.       A pochopíte mí pohnutí, že mně už mockrát před smrtí, zachránilo jen pár cigaret.

rec.: Začlo to tenkrát za války, já na trati pod náspem lokálky, jsem v temný noci musel držet stráž. Že v kolejích blíží se chlapů pět, zradilo pět žhavejch cigaret a já stačil schovat v listí tvář.

ref.: Chytli mě ráno a prej hned, mám-li            s sebou pár cigaret, že nechají mě ještě chvíli žít. A pak mezi dvěma vojáky a v zádech tři vostrý bodáky, já musel s nima do tábora jít.

rec.: V tom zajateckým táboře, pak seřadili vězně na dvoře a kdo prej kouří, přihlásit se smí. A tenkrát, v tom krutým táboře, kdo měl svoji ruku nahoře za chvíli šňupal hlínu, pod zemí.

ref.: Pak večer se mně kámoš ptal, proč jsem svou ruku nezvedal, když léta přece kouřím jako ďas. Já měl jsem cigár plnou hrst a nemoh zvednout ani prst a náhodou, tak unik smrti zas.

rec.: Nakonec přišel stejně den, kdy vyhnali nás ke zdi ven před smečku katů v řadě opodál. A pak jeden z nich ke mně ruku zved   a přílíp svý cigáro na můj ret. Řek: Poslední!   a zvířecky se smál.

ref.: A když už mě pálil smrti dech, víc něž ten vajgl na mých rtech, zbloudilej granát včas ty katy smet. Pár střepin rozčíslo mi pleš, já doklepal tu válku M.A.S.H., než konečnou byl tenhle lazaret.

rec.: A vy, mi tu doktore tvrdíte, že nechápete, nevíte proč si šiju polštář z cigaret? Já vám to tedy vysvětlím: Začlo to tenkrát za války, já na trati pod náspem lokálky, jsem v temný noci musel držet stráž....proč odcházíte doktore?! Doktore, já přeci nejsem blázen ...doktore ... doktore poslouchejte mně ...doktore ... doktore...DOKTORE!

zpět na seznam alb

Ta píseň co vám zazpívám, ta veme jen pár chvil. Je o kuchaři z Fowler´s Bey, tam kde jsem stříhat byl.On za nehtama humus měl      a hrnce samej rez a kam jen oko, pohlídlo   tam štěkal ňákej pes.

ref.: I nádobí měl špinavý, jak mraky před bouří. Prej chodíval ho tajně mejt za deště    do louží.

On divnou stravu vyvářel, čert ví, co bylo v ní. Že kroutila nám střevama přes dobu pracovní. To maso jako z potkana, tak divnou mělo chuť a režná, kterou prodával by roztrhala hruď.

ref.: A na všem bylo koření, co podivnou má moc. Že místo spaní běhali jsme za keř, celou noc.

Jíst jeho řídký polívky a sekanou, či prejt. Tak žádnej střihač neuhád, to co v nich mělo bejt. Ty jeho blafy, fazole a česnekovej lák, to věru bylo krmení, že každej kulil zrak.

ref.: A ráno vždycky vydával nám vyvařenej čaj. Když končil turnus ještě všem řek, ať mu dýžko daj.

Když nůžky jsme si balili, to už nám bylo hej.    Než pochopil jsem čím nás krmil kuchař z Fowler´s Bey. Když rozhlíd jsem se po farmě, tak do kolen jsem kles, už nikde žádný štěkání a nikde žádnej pes.

A kuchaře až v buši trefím, ať se pomodlí. Ten nebude mít při sezení tejden pohodlí.

Chceš si vzít chlapa, co musel se třást, když říkal ti lásko a uměl jen krást. Chceš si vzít chlapa, co jak dravej pták, přepadal banky      a kdejakej vlak.

Chceš si vzít chlapa, co musel se třást, když říkal ti lásko, než zaklapla past. Chceš si vzít chlapa, co opustil svět, když vyfás nadvakrát padesát let.

ref.:  Tak napiš mi psaní, jen dva tři řádky, abych měl dál o čem tu snít. Tak napiš mi psaní, třeba jen krátký, že si mně vážně, vážně, vážně, vážně chceš vzít.

Chceš si vzít chlapa, co dře celej den. Co pouštěj ho za bránu do lomu jen. Chceš si vzít chlapa a zapomenout, že chodí v řetězech studenejch pout.

Chceš si vzít chlapa, co musí tu jíst, ohnutou lžící a bibli jen číst. Chceš si vzít chlapa, co     s krysama spí, že ztratil už všechno to dávno už ví.

ref.: Tak napiš mi psaní, jen dva tři řádky, abych měl dál o čem tu snít. Tak napiš mi psaní, třeba jen krátký, že si mně vážně, vážně, vážně, vážně chceš vzít.

Potom já vylezu na strážní věž, abych tě uviděl jak za mnou jdeš. Tak pošli mi psaní na obálku piš, adresa Santa Cruz, vězeňská mříž.

ref.: Tak napiš mi psaní, jen dva tři řádky, abych měl dál o čem tu snít. Tak napiš mi psaní, třeba jen krátký, že si mně vážně, vážně, vážně, vážně chceš vzít.

zpět na seznam alb

Nevadou i Arizonou, utíkám přes USA.            A každej stát je horkou zónou. Po mejch stopách za mnou slídí šerif Gray. Já prchám dál i Coloradem. Bože můj, mě sílu dej.  Cestou svou se řídím krédem, nesmí živýho mně dostat šerif Gray.

Pak Iowou do Indiany, všechno zdá se bejt O.K. Kuju dál svý smělý plány, ale cítím, že    je blízko šerif Gray. Tak prchám dál, tou spoustou zemí. Nohy dát si pohov chtěj. Já nechci zmírat ve vězení, to ať mě raděj střelí do zad šerif Gray.

Pak slyším stůj a čekám ránu, za mnou stín      i šerif Gray. Tam za řekou mám Louisianu,   ale břeh je pro mně příliš dalekej.

Já měl jsem rád tvůj černej vlas, v očích svit    a hebkej hlas a stačilo jen pár milostnejch frází. Hned byla ruka v rukávě, pár bot a džínsy ve trávě a já měl dojem, že mi víc neschází.

Ztemněl ve tvých očích stín a od tý doby byla´s vším, když karmín zbarvil i tvou horkou tvář. Byla´s pro mně hvězdou hvězd, louky začly znovu kvést a nad tvou hlavou zlatá svatozář.

ref.: Není všechno zlato, co se jenom třpytí. Ten samej večer jsem jí čap, jak jí líbá jinej chlap - nemám jinýho zbytí.

Tak začal jsem hned karty hrát a cizí krávy značkovat a překupníkům prodal celý stáda.  Já prošel mnohou tavernou a střídal hernu za hernou, ale štěstěna mně neměla moc ráda.

A všude holky do větru, co braly lásku od metru. Já věděl, že už musím změnit směr,    se zbytkem peněz u pasu, já dal jsem vale Texasu a uháněl jsem rovnou na sever.

Tam tolik slunce nepálí, tak holky nejsou nestálý a nestačí jim jen pár hloupejch frází. Nechávaj ruku v rukávě, neházej džínsy po trávě a nezatáhnou mě hned do nesnází.

Ta moje nemá černej vlas a chvílema jí skřípe hlas, zato však má nezáludnou tvář. Vidí všude louky kvést a nechce modrý z nebe snést a ve svý duši nosí svatozář. A ve svý duši nosí svatozář.

zpět na seznam alb

rec.: - Já potkával ji už sedmý den, když jsem si vyjel v sedle ven, tak stála vždycky někde opodál. Ale po každý, když jsem ztrácel klid     a chtěl jsem tuženu oslovit, tak strhla koně    do soutěsky skal.

Teprve sedmej den v neděli, když už jsem ztrácel naději vyjela mi náhle sama vstříc.        A jestli bych s ní nemoh jet  k jejímu srubu - jsme tam hned a ani cestou neřekla mi víc.

ref. vocal: -Ta ženská měla všecko, byla štíhlá jako snop a obličej jak děcko a dlouhej černej cop. Na levý tváři pihu a v pase z kůže pruh    a v blůze ostrou rýhu a kolem rudej kruh.

rec.: - Vevnitř byl chlap - snad její muž, jak jsme tam vešel, vytáh nůž a jen náhodou jsem změnil jeho směr. A tam kde měl ten rváč košili, dopadla čepel ve chvíli. Byl tuhej, než jsem stačil vyndat kvér.

Čekal jsem ženskej pláč a křik, ona však jenom špitla: "Dík!" a že prej ji mám odpustit ten šprým. a potom svým očím nevěřím, než došla ta ženská ke dveřím, tak se rozplynula ve vzduchu jak dým.

ref. vocal: - Ta ženská měla všecko....

rec.: - Když přivez pak šerif patrolu já chtěl zdvihnout ruce nahoru řek, že s tím chlapem  to byl príma tah. Že už ho hledaj sedmej den od Texasu po Michigan, že propích vlastní ženu. Byl to vrah.

A pak mi vyprávěl v pohnutí, že když našli ji těsně před smrtí, tak řekla jednu větu - spíše vzdech: "Že do týdne vrah splatí daň tím, že  ho skosí vlastní zbraň". A pak tu ženu popsal. A vyrazil mi dech.

ref. vocal: - Že prej měla všecko, byla štíhlá jako snop a obličej jak děcko a dlouhej černej cop. Na levý tváři pihu a v pase z kůže pruh    a v očích plamen slibu, že splatí každej dluh.

zpět na seznam alb

Mám kovboje cejch i teď za časů zlejch kdy stáda už nesháním na Velkou tůň. Já míval jsem rád to vlnění stád, teď od ranče k ranči mě vleče můj kůň.

Prej nebylo fér, že tenkrát můj kvér si ve městě kapánek zašpásoval. I předák měl zlost, když tenkrát řek´: dost! A poslední vejplatu vysázet dal.

ref:   Mám kovboje cech, mou židlí je sedlo      a postelí vyhřátá stáj. Mám kovboje cejch, mám po boku laso a před sebou neznámej kraj.

Já projezdil kraj, kde ztěží mě znaj, ale honáků všude maj tak akorát. Kůň únavou pad i mě moří hlad, já v zoufalství začal i karty pak hrát.

A prohrál jsem tak svý sedlo i vak, jen mý starý laso je všechno co mám. A ten konopnej krám mně vnuknul teď plán, když našel jsem nad hlavou příhodnej trám.

ref:   Mám kovboje cech i když jsem utrpěl zas další citelnej šrám. Mám kovboje cejch a na hlavě bouli a u nohou prohnilej trám.

Mám kovboje cech, mám kovboje cejch....